Ateliér Arno Sterna

Malovací místnost pro vás


V procesu formulace získává každý člověk odvahu a sílu být tím, kým skutečně je


Když Arno Stern, tehdy dvaadvacetiletý uprchlík z nacistického Německa, při malování s dětmi v domově pro válečné sirotky na předměstí Paříže těsně po druhé světové válce zjistil, že za malováním se možná skrývá něco, co svým dopadem na život člověka dalekosáhle překračuje jeho hranice, neměl ještě ani tušení, co že to vlastně objevil. 

Zkoumání svého objevu a jeho zpřístupnění lidem zasvětil celý svůj následující život a jak děti, tak dospělí za ním dodnes chodí do jeho nezvyklého pařížského ateliéru, představujícího unikátní koncept malovací místnosti, tedy místa, na kterém se dá dělat jediné. 

Malovat.

V malovací místnosti vedle sebe ve stoje malují děti i dospělí.

Jeden vedle druhého, ale každý za sebe a pro sebe.

V malovací místnosti se nic neučí, neukazuje, nehodnotí ani nesrovnává.

V malovací místnosti se maluje. Bez předlohy a předem určeného cíle. Pro děti je to zpravidla normální, dospělí z toho zpravidla bývají nesví.

Na malování v malovací místnosti se nedá připravit. Dá se mu pouze oddat, a jakmile k tomu jednou dojde, začnou se dít divy a nic už potom není jako dřív.

Pocit bezpečí a svobody přirozeně vyplývající z pobytu v malovací místnosti totiž dává vzniknout výtvarnému sebevyjádření, které v životě běžného člověka, malého nebo velkého, nemá obdoby.

Tak jako z nenápadného semínka vyroste za příznivých podmínek nádherná květina nebo dechberoucí strom, i lidský život v sobě skrývá překvapivá tajemství, která jen čekají, až vzniknou podmínky, za nichž by se mohla projevit.

Malovací místnost Arno Sterna je místem, kde právě takové podmínky jsou.